22. ledna 2010

3D televize bez brýlí a nebo rovnou 4D

Autor: Jan Průcha, převzato z http://www.digitalnidomacnost.cz/3d-televize-bez-bryli-a-nebo-rovnou-4d/

Prosadí se 3D televize? Půjde sledovat 3D obraz bez brýlí? Nebo tato technologie v dohledné době nebude schopna vytvořit realistický 3D obraz, a tak bude mít podobný osud jako třeba MiniDisc. A už jste slyšeli o 4D filmu? Ne?
3D obraz bez brýlí
3D obraz bez brýlí

2010 CES

Jak demonstroval největší veletrh spotřební elektroniky 2010 CES, který se konal před dvěma týdny v Las Vegas, jsou 3D televize, respektive 3D obraz, jednoznačným trendem. Také je zřejmé, že klíčoví hráči na poli výroby televizí upírají své naděje na zvýšení tržeb právě k této technologii. Ten, kdo bude schopen uvést na trh televizi (bude to ještě vůbec televize?), která bude umět vytvořit 3D realitu odpovídající skutečnosti a navíc ji uvidíme pouhým okem, tedy bez brýlí, tak může vlastnit pověstný Svatý grál.

Překvapivě první produkty s 3D obrazem, které umožňovaly sledovat bez brýlí, byly představeny už v roce 2008. Více si můžete přečíst zde. Ale velký rozruch tenkrát nezpůsobily. Až nástup kin typu IMAX, které začaly uvádět první a spíše populárně naučné 3D filmy po celém světě, vzbudil zájem Holywoodu - a tím nastartoval "horečku" 3D obrazu.

Výlet do minulosti


Já osobně jsem viděl první 3D film v roce 1990 v Disneylandu. Byl to film Kapitán EO, který režíroval famózní Francis Ford Coppola, hlavní hvězdou byl Michael Jackson a producentem nikdo jiný než George Lucas. Za filmem ale stojí celá řada dalších velkých jmen. Je až neuvěřitelné, jací to byli vizionáři, když tento film natočili. Stál 30 milionů dolarů a na svoji dobu byl nejdražším filmem všech dob - vztaženo na jednu minutu filmu, která přišla na 1,76 milionu dolarů.
Tento film byl dokonce označen 4D, kde čtvrtá dimenze znamená synchonizované efekty, jako jsou lasery, kouřové efekty a podobně. Film měl premiéru již před 24(!) lety - v roce 1984 v tématickém parku Epcot  ve Walt Disney World Resort  a následně se rozšířil do ostatních Disneylandů, kde se promítal 12 let.
Osobně musím říci, že můj dojem z filmu - i díky 4D efektu - byl mnohem silnější, než když jsem nedávno viděl Avatara ve 3D.
Díky již zmiňované horečce po 3D a smrti Michaela Jacksona se tento film do Disneylandu vrátí letos v únoru. Jedete-li do Spojených států, neváhejte! Opravdu to stojí za to.

Výlet do minulosti ještě jednou

Starší čtenáři si možná vzpomenou na pořad pořad TutiFruti na OK3, který se vysílal krátce po revoluci a který díky 3D systému Nuoptix s pomocí 3D brýlí vytvářel 3D efekt. Základní podmínkou tohoto systému bylo, že obraz musel být stále v pohybu. U statického obrazu 3D dojem zmizel. Jo, a 3D papírové brýle byly v příloze časopisu "abc".

Jak to vlastně bez brýlí funguje?


3D obrazu bez brýlí se říká autostereoskopický, oproti 3D obrazu s brýlemi, kterému se říká stereoskopický. Jedna z možností, jak autostereoskopického obrazu docílit, je taková, že místo toho, abyste měli "něco" na hlavě vy, dá se "něco" na zobrazovací jednotku. Tím něčím je speciální čočka, která zajistí, že každé oko vidí ten správný obraz, jejichž složením v mozku se vytvoří dojem 3D. Zásadní omezení je v tom, že tohoto efektu se dosáhne v podstatě jen na jednom místě. Proto se jeví, že by toto řešení mohlo najít komerční využití u počítačových her, kdy hráč má své oči na víceméně jednom místě.
Je potřeba podotknout, že - podobně jak u systému Nuoptix - je potřeba pro dosažení 3D vjemu, aby byl obraz stále v pohybu.   

Jde tedy vytvořit 3D obraz bez "přídavného hardware"?

Omezení z předchozího odstavce se dá vyloučit například technologií WOWvx, kterou vyvíjí společnost PHILIPS. Její princip je zdánlivě jednoduchý - asi všichni známe "animované" pohlednice, které, když jsme před sebou naklápěli, měnily obraz, a tak vytvářely dojem pohybu. Snad nejznámější byla mrkací panenka. Trik byl v tom, že pohlednice na svém povrchu obsahovala plošky, které byly natočeny různým směrem.
Přesně tak "jednoduše" dosahuje technologie WOWvx dojmu 3D obrazu. WOWvx používá 3D formát 2D-plus-depth nebo zkráceně 2D+Z. Princip tohoto formátu je ten, že každý 2D snímek je doplněn o osmibitovou prostorovou mapu stupňů šedi, která indikuje pro každý bod, zda má být - a v jaké vzdálenosti - zobrazen před plochou displeje (bílá) nebo za plochou displeje (černá). Díky 256 odstínům šedi se dá vytvořit poměrně věrohodný 3D obraz. I když pro některé kritiky této technologie ani 256 úrovní nestačí.
Další výhodou této technologie je, že nevyžaduje zásadní zvýšení šířky vysílacího pásma. Na rozdíl např. od řešení, které je popsané v následujícím odstavci. Komprimovaná složka stupňů šedi zvyšuje šířku pásma o 5 až 20%, takže se dá využít stávající vysílací infrastruktura.

Obraz televize používající technologii WOWvx  je vytvořen malými čočkami. Tyto čočky, na základě výše uvedené prostorovémapy, posílají světlo různými směry. Tím dochází k tomu, podobně jako u "animované" pohlednice, že každé oko vidí jiný obraz a po jejich složení dojde k 3D vjemu. Systém je dále vybaven velmi pokročilým systémem, který sleduje přesnou polohu diváků, a tak čočky posílají světlo tím správným směrem. Tím se dosahuje i toho, že 3D obraz může sledovat více diváků současně z různých úhlů.
Philips už produkty na bázi technologie WOWvx prodává pro průmyslové použití například v reklamním odvětví. Na stránkách Philips 3D Solutions naleznete podrobné informace.
Prohlédněte si také video u tohoto článku.

Nepomůže "jen" Ultra-Digital HD rozlišení?

Full HD (1920 x 1080 bodů), někdy také označováno jako 2K, se začíná více a více používat - Blue-ray, digitální kina, Full HD televizní kanály, televize a projektory… Koncem minulého roku jsem měl možnost osobně vyzkoušet 4K televizi 4096 x 2160 bodů. Ta má více než 4 x vyšší rozlišení než 2K - nenechme se zmýlit, že by měla jen dvojnásobné rozlišení oproti 2K - rozlišení obrazu se počítá ve dvou rozměrech. Musím přiznat, že u některých scén, díky vysokému rozlišení, jsme měli pocit prostorového vjemu.
Velmi zajímavý pokus byl uskutečněn v ulicích Tokia. Na jednom z náměstí byla instalována 8K projekce (7 680 x 4 320), což představuje 33 megapixel obrazové rozlišení. Toto rozlišení se označuje UHDV. Ulicemi Tokia pak jezdilo auto vybavené speciální 8K kamerou. Výsledný obraz byl veřejnosti promítán na této 8K projekci. Vjem byl tak realistický, že diváci měli pocit, že sedí v autě. A co víc, vjem byl tak přesvědčivý, že několik lidí se dokonce pozvracelo, protože jejich tělo mělo pocit, že opravdu jedou v autě, a tak instinktivně reagovalo na odstředivé a setrvačné síly, které normálně na tělo při jízdě v autě působí, ale oni stáli v klidu na ulici.
Tento obrázek názorně ukazuje poměry mezi jednotlivými rozlišeními obrazu
V roce 2008 byl digitalizován první film z 65mm filmového záznamu do rozlišení 8K. Jednalo se o světoznámý kultovní film BARAKA.  Digitalizaci provedly laboratoře FotoKem a výsledkem byl soubor, který přesáhl velikost: 30 TB = 32 985 348 833 280 B.
Jeho sledování na 8K televizi je naprosto unikátním zážitkem.
Podle CNET pan Suetsugi ze společnosti Panasonic uznává, že pro realistický 3D obraz bude potřeba 50 x vyšší rozlišení, než jsme byli doposud zvyklí, což představuje minimálně 10 let vývoje. Jeho slova potvrzuje pan Taesoo Park, hlavní vývojový inženýr u společnosti LG.Jedním z největších omezení je šířka pásma.
Jinak parametry UHDV jsou ohromující:
  • Rozlišení 7 680 x 4,320 bodů 
  • Barevnou hloubku 10 bitů na kanál 
  • Snímkovací frekvence je progresivní, 60 snímků/s 
  • Audio kanálů 22.2 
  •    9 nad výši uší 
  •    10 ve výši uší 
  •    3 pod výši uší 2 pro basové efekty 
  • šířka pásma Ka-band – 600 MHz, 500-6600 Mbit/s 

"Killer application"

A co může být tou "killer application" pro rozšíření 3D televizí? A co třeba porno?

Souběžně s CES probíhal také veletrh AEE (AVN Adult Entertainment Expo), na kterém kalifornská společnost Bad Girls in 3D představila veřejnosti fantastický "bundle":
 - 60 palcovou televizi Mitsubishi WD-60735 DLP HDTV
 - multimediální počítač M350 Mini-ITX s plnou HD podporou
 - dva páry 3D brýlí M350 Mini-ITX
   (Proč asi dva páry? To jako kdybyste jedny ztratili :-)
- 3D přehrávací software s podporou DRM
A cena? Lidových $3 999. No nekupte to!

Shrnutí

Podle mého názoru vnímání 3D obrazu bez potřeby brýlí může být podobným skokem, jako je přechod od černobílého vysílání k barevnému. Otázkou je, kdy k tomuto skoku dojde, a zda nebudou meziproduktem právě 3D televize, na které se budeme dívat přes speciální brýle. Co si vy o 3D televizích myslíte? Jaké máte dosavadní zkušenost?

6. listopadu 2009

Fujifilm představuje revoluční digitální Real 3D System


Společnost Fujifilm s mimořádným potěšením představuje novou, převratnou obrazovou technologii: "FinePix Real 3D System". První trojrozměrný (3D) digitální obrazový systém na světě vám umožní prohlížet trojrozměrné obrázky bez potřeby použít speciální 3D brýle. FinePix Real 3D System tvoří 3D digitální fotoaparát "FinePix Real 3D W1", prohlížečka 3D obrázků "FinePix Real 3D V1" a 3D tisk fotografií. 

Společnost Fujifilm jako průkopník v oboru digitálního zobrazování bude v roce 2009 schopna nabídnout kompletní řešení pro 3D: od digitálního fotoaparátu po digitální tisk fotografií. Fujifilm znovu otevírá nové možnosti a posouvá možnosti vývoje nových produktů v oblasti zobrazování ještě dále.
S cílem „zachytit jedinečné okamžiky tak, jak je oči vidí“ vyvinula společnost Fujifilm v posledním desetiletí kromě jiných technologií důležitých pro digitální fotoaparáty i unikátní objektivy, CCD snímače a procesory. Dnes můžeme oznámit, že uvádíme na trh první digitální fotoaparát na světě schopný zaznamenat trojrozměrné fotografie a video - "FinePix Real 3D W1", a rovněž "FinePix Real 3D V1", 8-palcovou prohlížečku schopnou zobrazit atraktivní 3D obrázky. Díky své přednosti spočívající ve vysoké přesnosti technologie výroby společnost Fujifilm dále úspěšně dokončila vývoj služby trojrozměrného tisku, která vám umožní prohlížet a sdílet 3D fotografie.
První digitální kamera na světě zaznamenávající realistické trojrozměrné fotografie a video.

Fotografování ve 3D
Fotoaparát Real 3D W1 je vybaven systémem "Real 3D Lens System." K vytvoření přirozeného 3D obrazu bylo nutno přesně spojit dva snímky, takže ve fotoaparátu jsou instalovány dva objektivy Fujinon proslulé svým vysokým rozlišením a znamenitou kresbou. Objektivy chrání před vibracemi a nárazy robustní tělo tlakově lité z duralu. K dispozici je rovněž 3x optický zoom, jehož realizace se v trojrozměrné fotografii považuje za obtížnou z důvodu požadavku na přesnou vzájemnou polohu objektivů. "RP (Real Photo) Processor 3D" vycházející z fotografických technologií, které společnost v průběhu let vyvinula, synchronizuje data, která získal od obou objektivů a CCD snímačů, za účelem určení expozičních podmínek – ohniska, jasu a tonality - a okamžitě z těchto informací vytvoří jediný symetrický obraz, buď fotografii či video. 3D/2D LCD monitor je vybaven LCD panelem, který společnost Fujifilm vyvinula speciálně pro zobrazování 3D/2D obrazu na digitálních fotoaparátech, takže si můžete prohlížet nádherné, přirozené trojrozměrné obrázky pouhým okem. Fotoaparát provádí zpracování obrazu automaticky, takže pořizovat 3D fotografie a video ve skvělé obrazové kvalitě může opravdu každý pouhým stisknutím spouště.

Kreativní ovládání
Fotoaparát Real 3D umožňuje nastavení přesně odpovídající fotografované scéně. Při využití funkce pořízení dvou 3D snímků se fotoaparát po pořízení prvního snímku posune, pořídí druhý snímek a manuálně uloží jediný 3D obraz. To vám umožňuje editovat 3D obrázky, zejména v případě snímků fotografovaných na dlouhé ohniskové vzdálenosti, kde je obtížné 3D obraz vytvořit, či naopak v případě makrofotografií, kde 3D efekt může být příliš silný.
3D "Interval Shooting" nabízí ještě další možnost; je možno pořídit sérii dvou snímků z různých pohledů při pohybu fotografa například vlakem, letadlem či automobilem, atd. Tak lze vytvořit trojrozměrné fotografie vzdálených subjektů. Uživatelé tak mohou pořídit dynamičtější 3D snímky při fotografování shluku mraků z letadla či vzdálených subjektů z okna automobilu. Pomocí funkce "Parallax Control" lze 3D obraz manuálně nastavit, a to během jeho pořizování nebo prohlížení na LCD monitoru; je to tak snadné, že při pořizování 3D snímků můžou svou kreativitu využít opravdu všichni!

Fotografování ve 2D
Nelze přehlédnout skutečnost, že tento fotoaparát přináší nové zábavné možnosti i ve dvojrozměrné fotografii! Můžete naplno využít skutečnosti, že se v podstatě jedná o dva digitální fotoaparáty v jednom. "Advanced 2D Mode" využívá simultánní snímání, které uživatelům umožňuje pořídit dva různé snímky současně jediným stisknutím spouště. Pomocí funkce "Tele+Wide Shooting" lze vyfotit detailní záběr fotografovaného subjektu a zároveň snímek s širším záběrem – pouhou změnou nastavení dvou objektivů. Prostřednictvím "Colour Mode" mohou uživatelé vyfotografovat stejnou scénu s různou barevnou tonalitou, například "Standard" a "Fujichrome". Tohoto efektu lze dosáhnout změnu signálů pro zpracování na jednotlivých snímačích.
"Sensitivity Mode Dual Shooting" vám umožňuje změnit nastavení citlivosti obou fotografických systémů a rozšířit tak paletu fotografického výrazu. Při scénách s obtížným určením optimálního nastavení fotoaparátu mohou uživatelé pořídit snímek s prioritou stabilizace obrazu, poté s prioritou kvality obrazu a později z nich vybrat ten lepší. Při fotografování pohybujících se objektů s horizontálním pohybem fotoaparátu (tzv. panning) lze nastavit různou míru stabilizace obrazu a pořídit dva různé záběry zároveň.

Nádherný, moderní design těla, které hodně vydrží a dobře se ovládá.
 Společnost Fujifilm představuje revoluční digitální Real 3D System Nemůžete popřít, že tento fotoaparát opravdu dobře vypadá a má moderní styl. Hladký kovový posuvný kryt chránící oba objektivy je speciálně tvarován tak, že jej lze pevně uchopit oběma rukama. Vnější povrchová úprava je provedena v luxusní černé Piano Black s nádherným a elegantním vysokým leskem. Dalším elegantním prvkem je modré neonové logo, které se při zapnutí fotoaparátu rozsvítí. Po obou stranách zadní stěny jsou rozmístěna ovládací tlačítka umožňující snadnou manipulaci oběma rukama, mezi nimi tlačítko přepínání 3D/2D. Nově vyvinutý 2,8-palcový 3D LCD monitor zobrazuje přirozené a nádherné dvojrozměrné a trojrozměrné obrazy a umožňuje vám snadno komponovat a přehrávat vaše fotografie a videa.

Hlavní funkce
• Pořizování a prohlížení realistických 3D fotografií a videoklipů • Fotografování 3D snímků na dlouhém ohnisku a makrofotografií pomocí režimu 3D Advanced 3D Mode • Pořizovat lze i 2D fotografie jako u standardních digitálních fotoaparátů • Dual Capture Shooting Mode vám umožní pořídit zároveň dvě fotografie s různým nastavením • 3D LCD systém umožňující živé prohlížení 3D obrazů při fotografování • Moderní design a nejmodernější, revoluční technologie FinePix Real 3D V1 8,0-palcová prohlížečka 3D obrazů, která vám umožní kochat se trojrozměrnými obrazy na displeji s vysokým rozlišením.
8,0-palcová prohlížečka 3D obrazů "FinePix Real 3D V1" je vybavena nově vyvinutým 3D/2D zobrazovací jednotkou s 8,0-palcovým LCD panelem, který uživatelům umožňuje prohlížet trojrozměrné obrazy bez potřeby použít speciální 3D brýle. Stačí vložit paměťovou kartu typu SD, na níž jste zaznamenali své trojrozměrné snímky, a kochat se obrázkovou slideshow pouhým zapnutím přístroje. Pomocí funkce "Disparity Adjustment Function" můžete na prohlížečce manuálně nastavit 3D efekt.
Díky svému štíhlému a minimalistickému designu se prohlížečka 3D obrazů vejde do každého obývacího pokoje. Díky různým funkcím přehrávání můžete zvolit jeden z více než 20 druhů 3D a 2D slideshow, plus mikro náhledy a funkci vyhledávání obrázků.
Díky nastavitelnému stojánku můžete změnit pozorovací úhel tak, abyste trojrozměrné obrazy viděli co nejzřetelněji. S prohlížečkou se dodává i dálkové ovládání s intuitivními funkcemi. Zobrazená data lze přenést nejen na paměťovou kartu, ale rovněž vysokorychlostním infračerveným přenosem a hromadným přenosem připojením k 3D fotoaparátu pomocí USB kabelu. Po přenosu do fotoaparátu pomocí USB kabelu můžete navíc zobrazit a přehrát všechny obrázky na počítači.
Hlavní funkce
  • Podpora přehrávání přirozených trojrozměrných fotografií a videoklipů
  • 3D/2D LCD panel s rozlišením 480 000 bodů (800 x 600 bodů)
  • Snadné ovládání dotykem
  • Přenos obrázků do jiných zařízení; karet SD/SDHC, fotoaparátu Real 3D a rovněž do počítače prostřednictvím USB nebo vysokorychlostního infračerveného přenosu.
A JEŠTĚ vytiskněte své trojrozměrné fotografie prostřednictvím vysoce precizní technologie společnosti Fujifilm!
Společnost Fujifilm zařadila do své nabídky 3D technologie precizní tisk, a to se senzačními výsledky. Při použití čočkovitých papírů Fuji se nabízí možnost vytvořit úchvatné 3D snímky ve vysokém rozlišení. Tento proces zahrnuje integraci 3D obrazových dat s využitím vyspělé technologie a jejich přenos na čočkovité papíry. Tím vzniká binokulární rozdíl. „Společnost Fujifilm zavede tisk fotografií pro zákazníky, kteří si zakoupí 3D fotoaparát, jako přímou službu z toho důvodu, že systém tisku je nový a složitý“ vysvětlil Adrian Clarke, ředitel pro digitální obrazové technologie, a dodal: „Dokud je počet uživatelů 3D fotoaparátů malý, nemá smysl nabízet systém tisku komerčně. Až poptávka po tištěných 3D fotografiích a dalších službách dosáhne určité úrovně, zváží společnost Fujifilm nabídku zařízení pro tisk fotografií i širšímu spektru minilabů.

Zdroj: http://www.foto-elias.cz/aktuality/24

14. července 2009

Stereoskopická budoucnost na dosah

Někteří analytici předpokládají, že vstup stereoskopické technologie do našich domácností by mohl být větší událostí, než samotný příchod Blu-ray disků. Podle nich by si dokonce v budoucnu měly tyto formáty podstatně pomoci v boji o zisk nových uživatelů. Jak se to vlastně má s 3D a opravdu se v něm skrývá budoucnost domácí zábavy?


Velice obsáhlý článek o 3D technologiích najdete na http://hdmag.cz/clanek/stereoskopicka-budoucnost-na-dosah

Stručně z obsahu:
Digitalizace filmové produkce
Kamera je základ
Digitální kinodistribuce
3D není jen IMAX
3D jako spasitel (domácích) kin
Na 3D nezapomenete
Takové to domácí 3D žvýkání

Pro nás jsou významná pouze témata týkající se 3D. Příslušné články vybíráme.

3D není jen IMAX

Přitom už je tu s námi velmi dlouho. Lidé ho ale mají díky ještě nedávnému nezájmu filmařů spojené spíš s dokumentární tvorbou, společností IMAX, která minimálně v rámci analogu stále kraluje, a s obyčejnými atrakcemi. Natočit hraný film v 3D je produkčně nesmírně náročné (kamery jsou velké, těžké, hlučné, pohybově omezené, je jich málo, jsou nesmírně drahé, práce s nimi je obtížná – u IMAX kamer je kvůli velikosti políčka citlivější hloubka ostrosti, a tak dále), proto je vedle dokumentů v IMAX kinech možné narazit spíš na animované filmy pochybných kvalit.

Ledy se prolomily právě až s digitalizací kinosálů. Studia si začala uvědomovat, že díky snazší a levnější distribuci mohou konečně rozšiřovat plnohodnotné 3D filmy. Jejich výroba se konečně vyplatí a distributoři je mají kde promítat, protože namontovat 3D filtr na digitální projektor je otázka doslova několika minut.
Největší hráči na trhu animovaných filmů mají jasno – jinak než v 3D už svá díla točit nebudou. Samozřejmě je stále můžete vidět i v 2D, doba, kdy tomu tak nebude, je asi ještě daleko. Pixar (Vzhůru do oblak, 3D re-release Příběhu hraček 1 a 2 + nový třetí díl, Auta 2 a další nadcházející projekty), Dreamworks (Monstra vs. vetřelci, v budoucnu třeba How to Train Your Dragon), Disney (Bolt – pes pro každý případ), nově i Sony Animation (nadcházející Cloudy with a Chance of Meatballs) však své filmy jinak než v 3D neprodukují.
Úspěch ale neslaví jen 3D filmy vyráběné v CG. Ukázalo se, že výhodný je také jakýsi mezistupěň 3D, kdy se v hraném filmu natočí v trojrozměrném formátu jen několik – zřejmě klíčových – scén. Promítat se pak může v klasických IMAX kinech, kdy je pětatřicetimilimetrový snímek zvětšený na sedmdesátimilimetrový IMAX formát a scény točené přímo IMAX kamerou jsou promítány v nativním rozlišení – a v 3D.


3D - křik :-)

3D jako spasitel (domácích) kin

Vedle komerčního potenciálu má důvod k postupnému přechodu do 3D kořeny ještě někde. Jak se mění distribuční kanály, kvalita kopií pro domácí projekce a vybavenost domácností zobrazovacími technologiemi, mění se i přístup diváka k návštěvě kina. Jednoduše řečeno, jak se zvětšují televize, zlepšuje se jejich dostupnost a dostupnost kvalitní aparatury za nížší a nižší ceny, divák je stále častěji vybaven takovým „domácím kinem“, že ztrácí důvod k návštěvě toho opravdového. Domácí projekce má přeci tolik výhod!

Vedle toho se zvyšuje kvalita filmů v domácích sbírkách (za to děkujeme našemu milovanému Blu-ray) a zkracují se distribuční cesty (VoD) – zvyšuje se uživatelovo pohodlí. Půjdu do kina, kde bude pochybná kvalita kopie, za hlavou mi bude řvát banda puberťáků a když si odskočím, uteče mi zásadní scéna, nebo si vychutnám jiný film v pohodlí domova a ten nový koupím za dva-tři měsíce, až bude dostupný jinak? Volba zdánlivě jednoduchá.
Ne že by návštěvnost kin nějak prudce klesala, spíš naopak. Loni i letos se objevilo několik komerčních hitů, které trhají všelijaké rekordy. O diváky v kinech není nouze. Je to spíš jakási paranoia, analytici a novináři o těchto „domácích alternativách“ mluví stále častěji, studia jim svým způsobem jdou naproti a jsou si vědoma, že si tak vlastně sama kopou imaginární hrob. Jakmile někde přibude několik zákazníků, musí jich jinde ubýt. 3D je proto jakási spása filmařů.

Na 3D nezapomenete

Ještě nedávno se o něm mluvilo jako o magnetu, který začne přitahovat ubývající diváky. I když se totiž 3D filmy dostanou do našich obýváků, ani zdaleka nebude zážitek z nich tak silný, jako v kině. Je to něco jiného než u dvojrozměrných filmů, i těm samozřejmě mnohem víc sluší velká pětatřicetimilimetrová projekce, ale 3D film bez velkého plátna jako by nebyl kompletní. Ten je potřeba vidět v kině. Samotný divák si toho je vědom, průzkumy tvrdí, že značná část těch, kteří 3D projekci už viděli (30 – 40 % Američanů), jí preferují a jsou ochotni připlatit za přidanou hodnotu.
3D - žralok
Pokud vás to zajímá trochu hlouběji, efekt 3D filmu je oproti přechodu z ČB na barvu z diváckého hlediska o dost větší. Podle průzkumu společnosti Passmorelab probouzí stereoskopická projekce ty části mozku, které při sledování klasického filmu „spí“. Zážitek je díky tomu dramatičtější, stereoptický film přináší větší pocit z fyzické přítomnosti, tím stimuluje autonomitu risku / nebezpečí, což provokuje emoce a díky tomu se prohlubuje vytváření vzpomínek.
Jinými slovy, jak je zážitek silnější, mozek si lépe zapamatuje klíčové sekvence. Orientace v prostoru je pro něj snazší, pocit přítomnosti ve scéně všudypřítomný. Vnitřní rekonstrukce modelu je preciznější, jestliže máme k dispozici jeho stereoptickou verzi. Monokulární nám poskytuje menší množství informací, se kterými může mozek pracovat. Je to jak dívat se na fotku obličeje a na obličej samotný. Co je asi lepší?

Kde to vázne?

Zopakujme si tedy, co všechno víme – produkce filmů zažívá v naprosto minimálním množství digitalizaci, zatímco distribuce jako taková se snaží digitalizovat, co nejrychleji to jde. Rostou tisíce digitálních kinosálů a každý takový může promítat stereoskopicky. Diváci mají 3D filmy rádi, studia v nich vidí budoucnost a tak je jasné, že v 3D se bude zanedlouho točit stále častěji. Teď před námi stojí otázka – co s takovými filmy dělat po stažení z kinodistribuce?
James Cameron a jeho Avatar
Když se dnes mluví o 3D, chtě-nechtě během pár vět přijde řeč na Jamese Camerona. Slavný režisér prvních dvou Terminátorů, Propasti nebo Titaniku si dal desetiletou pauzu, během které natočil „jen“ několik IMAX dokumentů. Jenže James nelenil, celou dobu chystal svůj pravděpodobně největší film: Avatar.
S předpokládaným rozpočtem kolem 300 milionů dolarů se bude jednat o jeden z nejdražších filmů všech dob. Na produkčním designu, stejně jako na scénáři, se pracovalo několik let a aby ho Cameron mohl natočit, musel vynalézt vlastní kamerové systémy.
Mluví se o tom, že některé scény točil na několik desítek až stovek kamer najednou – jedná se o kompletně novou technologii, jakousi mutaci motion-capturingu, kdy živí herci budou zakomponování do kompletně CG vytvořeného prostředí. Cameron pro film doslova vytvořil vlastní vesmír (nejen z narativního, ale i z filmařského hlediska). Předpokládaná premiéra: prosinec tohoto roku.
Na několika expozicích už bylo pár vyvoleným promítnuto 20 minut filmu a reakce jsou… nepopsatelné. Lidé mluví o revoluci v počítačové grafice i 3D, každý režisér, kterému Cameron svůj film ukázal, už jinak než v 3D točit nechce a jak novináři, tak studia předpokládají, že právě Avatar bude oním megafilmem, na který 3D čeká. Po něm už zpět do druhého rozměru divák nebude chtít.
Ano, celý Avatar vznikne v 3D a jelikož je Cameron velký fanoušek stereoskopických filmů, hodlá potenciál třetího rozměru využít do posledního kousku. V každém rozhovoru mluví o tom, že z hlediska kamery, režie i celé narace je potřeba na filmařinu pohledět z úplně jiného úhlu. Každý záběr musí být promyšlen, nic nesmí být ponecháno náhodě.
Cameron má pečlivě nastudováno, jak má stereoskopická projekce působit na lidský mozek, 3D technologii umí správně používat… Jednoduše řečeno se od něj čekají velké věci, opravdová revoluce ve všech směrech. Podle prvních reakcí se jí zřejmě dočkáme, sami budeme vědět alespoň díky traileru, který by se měl objevit někdy po září.
Na Avataru pracuje novozélandská Weta a v rámci digitálních triků se mluví o fotorealističnosti. To je něco, co tu ještě nebylo. Protože je ale film jinak zahalen v oparu tajemství, nemáme z něj žádné obrázky, ani konkrétnější informace o příběhu.
Výrobci hardwaru se snaží přijít se zobrazovací technologií, která by byla schopná stereoskopický materiál reprodukovat, zatím ale neúspěšně. V komerční sféře je takových monitorů minimum. Jelikož si většina firem šlape vlastní 3D cestičku, vlastně nemáme žádnou jistotu konkrétní 3D normy, která by udávala výrobcům hardwaru (i softwaru) konkrétní specifikace, jakými by se měli řídit. Zatím je v tom pouze zmatek.
Světlejší zítřky slibuje SMPTE, o níž už jsme také psali. Pokouší se sdružit co největší množství výrobců pod jedno křídlo a vytvořit potřebný standard, podobnou snahu projevuje i BDA (viz ten samý článek) a dokonce i HDMI – to se na 3D připravuje ve verzi 1.4.
Tohle pojednání ale nevzniká kvůli jejich iniciativě, nás spíš zajímá, jestli se 3D vůbec někdy prosadí ve velkém i v domácnostech. Odpověď by se dala zjednodušit. Pokud mu nebude bránit technický vývoj (očekává se pravý opak), tak ano. Jak k tomu ale přijde a jaké budou okolnosti?

Takové to domácí 3D žvýkání

Stereoskopické filmy jsou v digitální podobě datově náročnější než klasický 2D film, protože vyžadují vyšší framerate a podávají větší množství obrazových informací. To z nich dělá jasného adepta pro prezentaci na Blu-ray. Na DVD se na ně nepodíváme jednoduše proto, že to hardwarově není možné.
Pokud se tedy chce 3D dostat do našich domácností, vedle HDTV vysílání to jde pouze na Blu-ray discích. Jedná se o zbraň, kterou by měla BDA (Blu-ray Disc Association) co nejrychleji využít, protože vedle rozlišení a bonusů, které – jak se zdá – s průměrným divákem nijak necloumají, bude BD konečně schopné nabídnout přidanou hodnotu. Něco, co divák chce, co je atraktivní a v čem je rozdíl na první pohled znatelný na jakýchkoli úhlopříčkách. 3D se může stát nejsilnější zbraní Blu-ray a naopak – Blu-ray se může stát velmi silnou zbraní stereo videa.
Tyto dvě technologie jsou si prostě souzeny, na tom se shodují prakticky všichni. Už teď existuje několik filmů, které si na Blu-ray můžete koupit a s brýlemi je v 3D shlédnout, je to ale spíš taková improvizace. Pokud vznikne standard pro prezentaci stereoskopických filmů, díky kterému je uvidíme doma v té nejlepší podobě, dost možná nás čeká další ( r )evoluce.
„Chcete film vidět v 3D? Tak si kupte Blu-ray!“ zní přece mnohem lépe než, „Chcete vidět film ve vysoké kvalitě? Kupte si Blu-ray.“ Vysoká kvalita – ačkoliv se to nám, HD pionýrům, moc nelíbí – je už na DVD. 3D by se, stejně jako v kinech, mohlo stát oním magnetem na nové zákazníky, kteří s Blu-ray doteď váhají.
Jenže jak takové filmy budou na našich televizorech vypadat? Pojem „domácí kino“ najednou bude opět znít absurdně, protože 3D na dvaačtyřicetipalcovém zobrazovači ze tří metrů působí poněkud… chudě. Majitelé projektorů budou spokojení, jenže průměrný divák si uvědomí, že to s tou velikostí jeho aparatury vlastně není tak slavné. K čemu ho to tedy povede? K návštěvě kina. Je to trochu začarovaný kruh.
Ať už vás ale stereoskopická projekce přinutí oprášit společenskou obuv a vyrazit do kina, nebo konečně koupit projektor a multiplexům zamávat vstupenkou na svůj „poslední kinofilm“, nebo vás snad nechá chladnými a zůstanete věrní dvěma rozměrům, jedno je jisté. Máme před sebou další revoluci, která protne veškeré dění kolem filmu. Od produkce přes distribuci se teď (nejen díky 3D) filmová zábava mění a máme to štěstí, že jsme u toho.